Po Evropě – Skotsko, Rumunsko, Bulharsko a všechno mezi tím (2005)

Datum: 2005.07.03–2005.08.30
Cestovatelé: kralik mysha
Trasa: ČR, Německo, Holandsko, Belgie, Francie, Anglie, Francie, Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Srbsko, Maďarsko, Slovensko, ČR
Doprava: autostop, vlak, autobus
Cíl: sběr jahod ve Skotsku (vydělat tvrdé £), relax v Bulharsku

Cestovatelské odpanění. Mladý zobák se vydává se svou o pár let starší přítelkyní za prací do Skotska, kde jahody jsou velké jako pěst a za práci se velkoryse platí.

Práce

Během 10 dnů jsme byli zaměstnáni. Češkou. Jsme jedni z mnoha otroků z východní Evropy. Ukrajinci vydělávají na domy, Poláci na auta. A my? Práce na farmě byla tvrdá, ale Arbeit macht Frei! Já jsem se bavil. Vstáváme ve 4 ráno, spíme na nerovné traktorem rozježděné louce za 20 £ týdně, vyděláváme v průměru 25 £ za den. Ti nejlepší pickeři mají přes padesát. Ti nejhorší jdou do mínusu. Není to zdaleka tak sluníčkové, jak nám někteří rozumbradové v Čechách tvrdili.

Cestování po Skotsku

Pracujeme 8 dní, dáváme výpověď a po pobřeží objíždíme sever Skotska. Ne důkladně, spíš fofrem. Ono počasí nás lehce vypeklo. Před týdnem lámaly teploty rekordy a teď prší a je zima. Loch Ness jsme viděli, jsem spokojen. Najdou se tu i řidiči, co rozdávají marihuanu – že prý vypadáme, že nám udělá radost. Cestou do Doveru se (nelegálně) stavujeme na párty farmě. Každý pátek je párty, jinak by to snad ani nešlo. Lidi nejsou stroje, je potřeba restartovat. V Doveru zásek u Čechů, co přijeli za lepším žitím, za lépe placenou prací. Nebo prostě jen za prací. Každý začíná v krabičkové továrně. Well done, převeliký úspěch.

Svatba v Rumunsku

Evropu projížíme jak nejrychleji to jde. Už ze Skotska si vezeme pozvání na svatbu v Rumunsku, která náramně zapadá do našeho harmonogramu. Měla své mouchy, ale bavil(i) jsme se. Během teleportu vlakem na rumunské pobřeží už jsme se na sebe jenom vrčeli. Vrrrr, bum! – Bulharsko.

Bulharsko

Po zastávce ve Varně u příbuzných jedeme přímo na BulgariaTek 2005, k moři, nedaleko Sozopolu. Přátelé z Čech ředí hustou shnilou atmosféru mezi námi dvěma, pijeme, zadupáváme suchou trávu do země, jsme obdivováni za odvahu a nakonec si bereme Yayu.

Cesta domů je přímočará, oddýcháme jen v Bratislavě. A po dvou měsících jsme zase doma u piva, kde Yayu přebíráme do vlastních rukou. Nejlepší památka na cestu. Po mnoho let.

Závěr

Cesta byla příjemná, lehká i nelehká, přínosná, inspirativní. Dva měsíce mimo domov, osvobození, odpočinek. Málem konec našeho vztahu. Boj, výhra, zkušennosti.

Datum: 10.10.2009
Autor: kralik